Elektronický průvodce Ostrovem Korfu – cestopis 2009 – Agios Stefanos


 

Úterý 14.7. – den třetí – přes Avliotes do Peroulades

     Na úterý jsme si naplánovali první trochu delší vycházku (celkem asi 14km) do vesničky Peroulades vzdálené asi 6km. Po snídani vyrážíme silnicí směrem k východu přes vesničku Avliotes. Ještě není takové horko a tak se jde docela dobře. Zvlášť, když nás cestou Jarek začne bavit svými veselými příhodami z práce. V Avliotes nejprve potkáme místního pekaře. Ten svou dodávkou rozváží čerstvý, ještě teplý chleba, který věší v sáčku na kliky hlavních dveří. Vůni čerstvého teplého chleba se těžko odolává a tak také o jeden poprosíme. Stojí stejně jako v obchodě, 80 centů. O kousek dále se pak udělala menší fronta aut. Silnice tu totiž stačí jen na projetí jednou stranou a tak se různě uhýbá, kličkuje, občas couvá nebo gestikuluje. A to vše s radostí a velkým zájmem sledují místní staříci, posazení na židličkách na volnějších místech. Každá taková kalamita je pro ně příjemným zpestřením dne, stejně jako pěší turisté procházející kolem. Skoro je podezírám, že tajně uzavírají sázky, které auto projede, nebo jestli je turista pozdraví. My většinou ano. Ani se nenadějeme a jsme v cíli první etapy dnešního výletu, v taverně nad pláží. Ta teprve otevírá, ale frapé dostaneme za pár okamžiků. Ani se všichni nestačíme vystřídat s focením a kamerami na vyhlídce z taverny Logos beach dolů na pláž. Je odsud pěkně vidět na okolní skaliska i částečně na mys Drastis, vesměs nejsevernější výběžek Korfu. Pláž několik desítek metrů pod námi ještě stále tone ve stínu skal a tak pozměníme program a místo koupání pokračujeme přes samotnou vesničku Peroulades k mysu. Na chvilku se drze vloudíme na prohlídku na nádvoří místní školy a pak pokračujeme skrz olivové háje nejprve k výhledu na mys a poté sejdeme až k moři. Cestou mineme prodavače ovoce který silně připomíná “květinové děti” (hippies) z šedesátých let. Když pochopí, že s námi kšeft neudělá, alespoň nás instruuje na další cestu. “Two minuts foto, ten minuts swiming.” Že by se dole dalo koupat? Uvidíme. Po nafocení kýčovitých fotek sejdeme až dolů, kde je dnes docela živo. A kupodivu se pár lidí koupe. Opravdu to jde, moře je klidné, tak téměř nic nebrání osvěžení. Jen ten hroch by nemusel tak řvát. Ne, nebojte, nemají tu zoo s africkým pavilonem, jen se ve vodě cachtá asi desetiletý Řek poněkud robustnější postavy a lebedí si ve zkalené vodě a kyblíčkem víří kolem sebe písek a jíl ze dna. A přitom buď huláká na mamku na břehu, nebo si chrochtá blahem. Prostě hroch. Po vykoupání zaznamenáme okolí našimi elektronickými hračkami z oblasti foto a video, přičemž z Jarka vypadne. “Ty jo, v té Albánii asi musí být hlad. Ti Albánci už sežrali i křoví z těch svých hor, že jsou tak holé.” Je pěkný výhled a dobře vidět až do Albánie. Opravdu jsou ty jejich kopce poněkud holé. Po nafocení se vydáme do olivového hájku, který je přímo na mysu, poobědvat a zasiestit. Je to docela příjemné. Lehký vánek tiše ševelí ve větvích starých olivovníků, kolem nás voní tymián, z dálky je slyšet lehké šumění moře, do toho zívají cikády a nad hlavou proplouvá pár nadýchaných obláčků. Prostě úžasná pohoda a relaxace.
     Po siestě se vrátíme zpět do Peroulades a seběhneme na pláž. Letos je kousek pláže i na východní straně a tak se jdeme koupat tam. Voda je tu docela příjemně prohřátá a tak tu vydržíme až do pozdního odpoledne a teprve po několikerém koupání se vydáme zpět do Stefanosu. Byl to příjemný výlet a tak den zakončíme po návratu v naší oblíbené taverně večeří. Tentokrát se jdeme najíst všichni čtyři, jen musíme asi deset minut posečkat, než nám někdo uvolní stůl. Tak mezitím prozkoumáme nedaleké krámky a pan šéf nám mezitím připraví rezervačku. Je to docela příjemné když nás tu znají.
     Povečeříme Sofrito a Musaku, naši přátelé se nechají zlákat jehněčím, stejně jako my včera. A všichni si skvěle pochutnáme. A pak už jen se dokutálet do studií a chrupkat. Tedy “sousedi” a Lenka, já se pustím do psaní prvních zážitků a nějak se “rozkecám”, takže do postele se dostanu až ve tři ráno. Ani mi to nějak nevadí, jen ráno si díky tomu o půlhodinky přispíme.

Ostrov Korfu - Kerkyra