Elektronický průvodce Ostrovem Korfu – cestopis 2009 – Agios Stefanos


 

Neděle 19.7. – den osmý – Afionas

     Už zase fouká. U nás se zblázněné počasí projevuje zvýšenými srážkami, tady se rozfouká vítr obvykle od severu nebo severozápadu. Což zrovna ve Stefanosu je akorát na ráně. Jinak je nebe jako vymetené. Po snídani to vezmeme spodem přes pláž a na jejím konci vystoupáme vzhůru na mys Kefali a z něj projdeme do vedlejšího letoviska Arillas. I tady je dnes moře trochu více rozvlněné a na plážích jen pár lidiček. Ostatní ještě spí nebo dávají přednost koupání u bazénů, které jsou před větrem více chráněné než otevřená pláž.
     V Arillasu koupíme čerstvý chleba na oběd a kolem taveren na pobřeží projdeme do jižní části letoviska. Tam vede zkratka do vesničky Afionas. Je to sice prudší cesta než po silnici, ale je to blíž a je odsud pěkný výhled na celé letovisko Arillas. Kolem je olivový háj a několik cypřišů se hrdě vypíná k nebi. Do kopečka si trošku zafuníme a na křižovatce se stáčíme doprava. Tady už začínají první domy horské vesničky Afionas. Po pravé straně míjíme malý místní hřbitov se zvonicí. Zhruba uprostřed vsi je odbočka do vedlejšího letoviska Agios Georgios Pagon. Tam také stojí jedna z místních zvláštností, společné poštovní schránky. Aby poštovní doručovatel nemusel obíhat každý dům samostatně, má tu všech 27 schránek pěkně pohromadě. Kolem pekárny z níž se line vůně čerstvého chleba se vydáváme k výhledu na Arillaskou zátoku. Tam na chvilku zastavíme pokochat se pohledem na moře a okolní ostrůvky a doplnit vyčerpanou energii.
     Poté pokračujeme v cestě až k místnímu kostelíku. Zdá se, že je místní kostelík mimořádně otevřený. Zkusíme se podívat dovnitř. Opravdu je otevřeno, ale jen co vstoupíme, vynoří se ze zákristie místní pan farář a trochu mrzutě po nás kouká. I na pozdrav jen trochu kývne hlavou. Moc vítáni tu nejsme to je vidět na první pohled. Tak prohlídku ukončíme rychleji než je u nás obvyklé. Hned jak se za námi zavřou dveře, zaklapne i zámek. Za kostelíkem se stočíme k taverně Dionýsos, nejvýše položené budově této vsi. Pod tavernou se nám otevírá pěkný výhled na celou zátoku severního Georgoisu.
     Odtud už dál pokračuje jen “kozí stezka”, která nás zavede nejprve k výhledu na pláže pod Afionas a poté až k samotným plážím. Podle mě jedno z nejromantičtějších míst na Korfu. Dnes tu skoro nikdo není. Možná proto, že fouká i tady a docela dost. Obvykle když tady fouká, tak alespoň jedna z pláží, ať už severní nebo jižní, je před větrem chráněna. Dnes to nějak neplatí, vypadá to, že se tu setkávají větry z obou stran. I přesto se tu vykoupeme, i když zrovna dnes je moře docela studené.
     Jarek s Naďou to pak vzdávají a vrací se zpět na pláž v Arillasu. My s Lenkou vydržíme a doufáme, že se vítr zklidní. Po poledni opravdu na chvilku povolí, ale jak hodiny přibývají, opět se rozfouká víc. To nám ale nebrání se zdržet až do šesté hodiny. Cestou zpět pozorujeme docela zajímavý úkaz. Vítr vanoucí od Georgiosu je tak prudký, až zvedá spršky vody nad moře a vytváří malé duhy a víry. Je to zajímavé, ale plavat bychom v tom nechtěli. Když jsme zpět nahoře u kostela, vydáme se ještě do uliček staré části Afionas, které mají úžasnou atmosféru starého Řecka i přes některé modernější prvky. Tato část obce je poměrně hojně navštěvovaná fotografy, zvláště v podvečer, kdy slunce změkčuje své světlo a obrázkům dodává takový příjemně teplý nádech. Po nafocení se pak otáčíme zpět domů stejnou cestou jakou jsme přišli. V Arillasu zastavíme na chvíli odpočinku a pár fotek západu slunce nad mysem Kefali a poté se přehoupneme přes jeho vrchol zpět do Stefanosu. Po návratu se nás Jarek s Naďou vyptávají, zda jsme našli jejich vzkaz. Prý nám cestou nakreslili zprávu na silnici a šipku k oslíkovi kterého objevili u jedné taverny. Kdepak, zprávy jsme si bohužel nevšimli a oslíka jsme také neviděli i když tušíme kde to asi bylo. Dnes žádné velké ponocování, ráno nás čeká brzký budíček a tak zapadáme do pelíšků už před půlnocí. 

Ostrov Korfu - Kerkyra